Během života prošla řadou profesí – od knihovnice a dělnice až po redaktorku magazínu Cosmopolitan a Českého rozhlasu v Ústí nad Labem. Od roku 2009 působí jako redaktorka literárního časopisu Tvar.

Literární činnost

První básnické pokusy publikovala samizdatem koncem 70. let. V 80. letech spoluzaložila Patafyzické kolegium Teplice, které bylo v roce 1986 rozprášeno StB. Její tvorba se objevovala v řadě literárních časopisů jako Tvar, Host, Babylon, Souvislosti, Weles, Literární noviny aj. Vystupovala s hudebními skupinami a její básně byly součástí divadelních představení.

Výběr děl

- Říkají mi poezie (1987)
- Ta ženská musí být opilá (1990)
- Tórana (1994)
- Kalendář šestého smyslu (1996)
- Dáma a švihadlo (2004)

Osobní rovina

Antošová je považována za jednu z nejvýraznějších lesbických básnířek v Česku. O své orientaci otevřeně píše a tematizuje ji i ve své literární tvorbě.

Svatava Antošová je výraznou osobností české literární scény. Její tvorba je autentická, odvážná a často autobiografická. Zaslouží si pozornost nejen pro své literární kvality, ale i pro svůj přínos k otevřenému dialogu o identitě a svobodě projevu.

Zdroje:

Svatava Antošová – Wikipedie

Životopis Svatavy Antošové | Databáze knih