3. června to bylo 100 let od úmrtí Franze Kafky a média jsou tak právě zaplavena novými poznatky, interpretacemi jeho díla, podcasty atd. První den jsme se věnovali vyprávění o jeho životě a díle a představili Teplice, jako město historicky velmi židovské a také jako rodiště Kafkovy méně známé přítelkyně Emmy Eisner – zvané Minze. Protože dopisy Kafky jsou už i digitalizované, můžete si jejich korespondenci sami najít tady.

Ve středu jsme navštívili Siřem, ospalou sudetskou vesnici nedaleko Blšan, kde Franz se svou sestrou Ottlou strávil osm měsíců mimo Prahu. Není to nevýznamné, naopak. Jeho pobyt zde ho v mnohém inspiroval k románu Zámek, i největší současný „kafkolog“ Reiner Stach je o tom přesvědčen. Kafka zde dokonce nadšeně vařil pivo z místního ječmene a především chmelu (humulus lupulus). Kafka ho moc v životě nevypil, ale měl ho velice rád, pil ho už jako chlapec na plovárně vedle dnešního úřadu vlády se svým otcem, na což si vzpomínal jako churavý v sanatoriu Kierling těsně před svou smrtí, když mu již TBC úplně pohltila hrtan. Pro mladé německé a české žáky jsem proto musel zorganizovat návštěvu statku Výzkumného ústavu chmele ve Stekníku, který řídí pan Jaroslav Pokorný (abs. 2001) a kde se nachází jedna z největších chmelnic v Česku vůbec. Tímto mu ještě jednou vřele děkuji za poučenou prohlídku místa.

Včerejší den jsme málo překvapivě strávili v Praze, která se Kafkovi „zadrápla“ do těla (jak sám psal) a nepustila ho. Postupně jsme obešli více jak 16 míst, spjatých se životem Franze Kafky, vedle toho jsme stihli zajet i k jeho hrobu a také navštívit výstavu málo známých fotek Kafkovy rodiny v Goethe-Institutu.

V září budeme v Bremerhaven pracovat na projektovém výstupu. Á propos, onen mladý muž v K. románu Nezvěstný musel zcela určitě cestovat do Ameriky právě odsud.

Mgr. Martin Rak