Sešli jsme se v 8:45 na nádraží v Teplicích a vlakem dojeli na stanici Ústí nad Labem - Západ. Následující cesta do galerie nebyla nejpříjemnější. Průmyslová část Ústí rozhodně není nejkrásnější místo na světě. Místy jsme se museli dívat pod nohy, protože jsme se báli, abychom nešlápli na injekční jehlu. Ale, na druhou stranu, cesta v nás zanechala i pozitivní poznatek: a to že Teplice jsou v porovnání s Ústím vlastně hezké město.

Byla to pro nás velmi příjemná zkušenost. Nepředvídatelná kompozice představení a zapojení diváků do děje nás velmi mile překvapilo. Dozvěděli jsme se spoustu informací, které jsme buďto neznali, nebo jsme o nich věděli jen málo. Po představení následovala diskuze s  Ondřejem Kundrou, autorem knižní předlohy, dramaturgyní představení a hlavním hercem. I ta byla velmi zajímavá a informativní, i když chlapce sedící v řadě za mnou nejspíš zajímalo jen to, jak se na jeviště sakra dostalo to auto! Poté nám bylo ukázáno, jak funguje celá technologická podpora představení. Skrz prezentaci jsme viděli, jak je vše zapojeno, jaké technologie se používají při natáčení a stříhání atd. Otázka, která zřejmě napadá i vás, během přednášky zazněla: Jak dlouho to všechno trvá zapojit? Odpověď zněla: Něco přes pět hodin. 

Po diskuzi i přednášce jsme se vydali zpět na nádraží. Workshopy, které byly také součástí programu, jsme však neměli ve vstupenkách, takže jsme na ně bohužel nemohli jít, i když to některé z nás opravdu zajímalo. Do Teplic jsme se vrátili něco po půl druhé, všichni mile překvapeni a zaručeně kulturně obohaceni. 

Kateřina Matušková, 5.A

Recenze je tady.