Na začátku března jsme obdrželi zadání soutěžní úlohy. Tentokrát bylo úkolem postavit a naprogramovat robota tak, aby samostatně, bez jakékoli další pomoci sebral co nejvíc barevných kostek ze soutěžní plochy a roztřídil je do dostupných zásobníků na hřišti.  

Po odpoledních jsme ladili a testovali různá konstrukční řešení a robota v provizorních podmínkách připravili na soutěž. V pátek krátce po šesté hodině ranní jsme vyrazili na FEL ČVUT v Praze. Díky brzkému rannímu příjezdu jsme získali možnost ještě tři hodiny zkoušet robota přímo na soutěžní ploše. Do místa konání jsme dorazili úplně první a během testů jsme z našeho robota měli velice dobrý pocit. V hlavách byly i myšlenky na medailové umístění. V jedenáct hodin jsme se pustili do soutěžení s dalšími skoro padesáti týmy. Nejprve jsme chtěli ve třech jízdách vybojovat postup do vyřazovacích bojů. To se podařilo a z desátého místa jsme postoupili do soubojů nejlepších šestnácti týmů. Před finálovými souboji jsme ještě provedli drobná vylepšení, ale milimetrová nepřesnost nás po dalších dvou jízdách zastavila a ukončila naše působení v soutěži. Konečné 13. místo je parádním výsledkem, ale trochu za naším očekáváním. V tréninku robot podával daleko lepší výkony a asi na něj dolehla soutěžní tréma. Během cesty zpět jsme se dohodli, že za rok pojedeme do Prahy pro ještě lepší výsledek.

Velké poděkování patří všem členům týmu. Konstrukce i naprogramování robota bylo jejich společným dílem. Tým byl tvořen Danielem Kulichem, Vojtěchem Kolenatým (oba 3.A) a Víťou Spálou (2.A). Desítky hodin společné práce posunuly kupředu nejen výše jmenované, ale i mě.

Mgr. Pavel Sokol