Když jsme vstoupili do parku, okamžitě jsme zamířili do výběhu, kde jsme mohli pobývat s volně puštěnými zvířaty (kozy, koně, krávy). Tam jsme strávili hodně času. Jakmile jsme vylezli, začala prohlídka parku s průvodci.

První zastávkou byl výběh s divokými prasaty. Následoval výběh sobů, kde každý dostal kus lišejníku, seřadili jsme se ve výběhu a mohli krmit soby. Další byla prohlídka výběhu losa, kde nás prováděla zakladatelka parku. Po krátké přednášce jsme šli opět dovnitř výběhu, kde jsme majestátního losa krmili kousky mrkví.

Po hodinové pauze jsme si prohlédli rysy - zde jsme kvůli bezpečnosti nemohli být uvnitř výběhu. Uvnitř byla pouze naše průvodkyně. Ukázala nám, proč jsou to dobří lovci, a všechny je nakrmila. Do výběhu lišek jsme směli všichni. Byly tam dvě lišky obecné a dvě polární. Každý jsme dostali do ruky jednu granulku a bylo nám řečeno, že pokud lišky budou chtít, přijdou za námi. A taky že ano! Ke konci, když už jsme ztratili naději, se jedna liška odhodlala a přišla za námi.

Následoval, dle mého názoru, nejsilnější zážitek z tohoto dne  Průvodkyně vešla do výběhu s vlky a vlci jí přivítali jako člena jejich smečky. Ukázala nám, že se správným přístupem nemusejí být vlci nebezpečná zvířata. Prohlídku zakončila tím, že začala výt a vlci se k ní přidali. Slovy se nedá popsat, jak silný tento okamžik byl. Bylo cítit silné spojení s přírodou.

Zbytek parku jsme si prohlédli už bez průvodce a pak jeli školním autobusem zpět k hotelu. 

Sice jsme byli po celém dni unavení, ale s našimi norskými přáteli jsme si společně ještě zahráli volejbal a fotbal. Po sportu jsme se s nimi rozloučili, oni odjeli autobusem domů a my jsme šli na hotel balit a připravovat se na odjezd do Osla.

Ondřej Buka 7.C