Jak ten plán vlády vypadá, to si dovolím takto shrnout: MŠMT navrhuje ušetřit peníze tím, že se sníží hodnota PHmax – tedy počtu vyučovacích hodin, které jsou jednotlivým školám (oborům vzdělávání) státem proplaceny. To snížení je různě velké pro různé školy – např. pro 2. stupeň ZŠ o 6 %, pro nižší stupeň gymnázia o 10 % pro stření školy o 15 %. Zdůvodnění, proč to MŠMT navrhlo právě takto, je v důvodové zprávě. Já zde odcituji asi to nejzásadnější: „Stávající nastavení PHmax vede v mnoha ohledech k ekonomicky neefektivní alokaci lidských i finančních zdrojů a vytváří neodůvodněné rozdíly mezi školami, přičemž jedním z hlavních cílů nové regulace bylo neodůvodněné rozdíly mezi školami odstraňovat.“

To velké navrhované snížení u SŠ zdůvodňuje MŠMT tím, že SŠ v průměru využívají PHmax na 82 %. Tedy, kdyby byly všechny SŠ v tomto parametru vyrovnané, tak by změnu PHmax vlastně vůbec nepocítily. (Ale také by stát vůbec nic neušetřil.) Jenže vyrovnané nejsou! A tak ty školy, kde ředitelé využili možnosti nového financování regionálního školství a začali hodiny více dělit (a nabírat učitele), budou opatřením výrazně postiženy, zatímco tam, kde nedělali nic, budou v klidu.

To je nespravedlivé. A důvodů, proč návrh MŠMT odmítat, je víc. Ředitelé gymnázií jsou si toho vědomi a jednají. Já jsem sepsal připomínky, které byly prostřednictvím Rady AŘG (Asociace ředitelů gymnázií) zaslány MŠMT.

Píšu vám to proto, abyste věděli, že mi současná situace není lhostejná, a že já, AŘG i další lidé a instituce protestujeme a s MŠMT jednáme. Ministerstvo – i ministr osobně – přistupuje k jednání vstřícně a konstruktivně. To však neznamená, že se dohodneme, byť jsem mírný optimista, že to nakonec nebude tak zlé, jak se podle návrhu jeví.

Protože ta jednání probíhají a definitivně rozhodnuto nebylo, nepovažuji nátlakovou akci (jakou je stávka) za vhodný postup. Ani nikdo z řad zaměstnanců mi dosud neoznámil, že bude stávkovat. Proto předpokládám, že na naší škole bude probíhat standardní výuka.

Zdeněk Bergman